Toto je web o událostech, které se opravdu staly. A také o událostech, které se ještě mají stát. Jako každý rok, i letos by měl být v Čerčanech odstartován nejprestižnější závod v dalekém okolí. Tahle vospalá díra, kde každý ráno k uzoufání stejně umírá pod stále palčivějšími paprsky letního Slunce, s přibližujícím se startovním výstřelem rezonuje jedním slovem. MAHACUP. Všichni tam chtějí být. Všichni ho chtějí vyhrát. Všichni obdivujou borce a stíhačky, který se pustěj do boje se sebou, svými soupeři a drsnou tratí. Ale letos to je jinak. Nikdo se nezajímá vo nadcházející závod. A na Chlum, kde se vše odehrává, se čerčanští dívají úkradkem a po setmění bys tam ty přizdisráče nevyhnal.
Čas se krátí a účastníci závodu to dobře vědí. Ač všichni touží po pohárech , je spousta těch, jejichž svědomí ohledně tréninkovejch dávek neni příliš čistý. A tak chodí na Chlum trénovat. Až do minulého pátku.
Nikdo přesně neví, co se stalo. Policie o tom nechce mluvit. Říká se, že se na Chlum vrátili vlci. Někteří tvrdí, že se tam ukrývá parta úchylnejch magošů uprchlejch z blbákova. Jiní zas, že tam straší, protože to co se stalo, nemohl udělat žádnej člověk.
Vražda. To je slovo, který teď obyvatelé Čerčan skloňujou ve všech pádech a polekaně se křižují až se vod jejich kmitajících pracek zvedá vítr. Nikdo neví, kdo tam zkapal, natož, kdo ho kroc. Ale my si to upřesňeme: vraždy. Protože borců, co jezdilo nahoru trénovat bylo víc. Bylo. Ten minulej čas je na místě.
Posuďte sami. Tyhle fotky jsem získal vod kámoše z benešovský kriminálky, co mu vobčas dohodim nějakej matroš. Ale hoši, upozorňuju, není pro slabý povahy. Ten doktůrek z patologie nahoře našel jednoho borce. Zas tak moc z něho nezbylo. Skoro by se dalo říc, že si ti parchanti pěkně užili, když si dělali ten ovárek. Maso je dneska prostě drahý. Ale maj smysl pro srandu - helmu mu nechali. Kousek dál se povaloval prstík. Ten, komu patřil, už si s nim asi šňudry z nosu tahat nebude. I když to byl zřejmě prsteníček, protože je na něm snubák s nápisem "Milenka 2003".
A mrkněte na tohodle. Doktůrek ho našel, jak si lebedí v postýlce z jehličí a hlíny. Byla mu zřejmě zima, páč si přikryl i hlavu. A pak se odkopal tak vehementně, že mu upadla noha. Taky jsem znal jednoho takovýho chlápka. Říkali mu Jednička, ale ten násoska kolo viděl tak akorát z rychlíku. Takže ten tam ležet nemohl. A nebo tenhle strejc. No, vlastně nevim, jestli to byl strejc nebo tetka. Když jsem přijel na místo, byli už havrani i benga pryč. A ty krvavý sračky taky. Takže jsem ten zatracenej krpál sjížděl zbytečně, posranej strachem až za ušima. Na křižovatce k Mezihoří zbyla vobkreslená postava tak, jak jsme to asi každej někdy viděl v telce. Takže sorry, váš hlad po krvi, střevech a dalším žrádle tentokrát neukojim. Atmoška v městečku je prostě hutná, ale Mahacup prý bude. Tady můžete sjet pozvánku: Pro chlapy a pro ženský. Bohužel bylo na území obce a v přilehlých lesích vyhlášeno stanný právo, takže nikdo nemůže vycházet a někdo nadrápal do místního plátku jistý varování. Hoďte mrkáč sem. Naštěstí se závod bude konat zase tajně a tentokrát v noci, takže borce a stíhačky snad nebude nikdo rušit. Navíc je skvělej nápad, ject to v noci - alespoň s tim budou dřív hotový. A ti vlci, nebo kýho šlaka to tam vyvádí? Musí do toho prostě šlápnout a ujet jim. Cha, chá. Už přijímám sázky, kolik jich vobjede celý dvě kola. Jo, jo, letos to bude dobrá prasárna. Doslova.Tvář je místo, který vobracíme do světa. Je to naše výloha, kde si každej může najít kousek příběhu naší duše. A když se někde sejde těch tváří hodně, dá se z nich sestavit příběh celkem barvitej. Jako v tomhle případě. Pojďte votevřít tuhle virtuální bránu a přečtěte si z těch tváří dlouhý vyprávění o jedný černočerný noci, kdy se posouvaly hranice osobních možností a kdy spousta lidí odkryla zákoutí duší svejch i druhejch lidí. Zákoutí, který do tý doby možná nikdy nespatřili.